- Язык:
Чешский (Čeština)
- Автор:
Мария Марчанова(Marie Marčanová)
- Источник:
Ohnivý sloup (výbor z básní)
Z básně «Sudan»
Судан
Ach, dnes jistě hodně brzy zrána
přílis hlučné víří velké bubny
krokodilí koží potažené,
přílis zvučný je křik čarodějek
na útesech nubijského Nilu,
protože se tolik svírá srdce,
čelo pálí, oči potemněly,
znova v mysli přístav oživuje,
hlasy opálených námořníků,
bílé pěny na veselém moři,
za mořem Dar-Fura rozsedliny,
galerie — lesy Kordofanu,
veliké a mocné vody Borny.
Města svítí, sluncem ozářená,
jako poklad na zeleném mechu,
z nich, jak ruce v hrozbě natažené
minarety zdvihají se k nebi.
Na trůnech však ze slonové kosti
zasedají jako přízrak z báje
králové a vládci na Sudanu.
Každý po boku lva na řetěze,
lev jen mhouří oči, zdvihá hlavu,
lidskou krev si s vousů olizuje.
Za každým kat sekyrou svou blýská,
černý jako duše jeho vládce,
tlustých rtů a lesknoucí se kůže,
v rudé košili jak čerstvá krev.
Před nimi arabští otrokáři
zboží svoje hrdě předvádějí,
v těžkých kládách naříkají lidé,
bělmo očí na slunci se blýská;
přijíždějí vůdci kmenů pouště,
šňůry perel mají na turbanech,
pštrosí pera po šíji se vinou
koní, při poskoku tancujících;
hrdě Francouzi se procházejí
v bílých šatech, hladce oholeni,
v kapsách papíry své s pečetěmi,
vládci Sudanu však se závistí
se svých zlatých trůnů vstávají.
přílis hlučné víří velké bubny
krokodilí koží potažené,
přílis zvučný je křik čarodějek
na útesech nubijského Nilu,
protože se tolik svírá srdce,
čelo pálí, oči potemněly,
znova v mysli přístav oživuje,
hlasy opálených námořníků,
bílé pěny na veselém moři,
za mořem Dar-Fura rozsedliny,
galerie — lesy Kordofanu,
veliké a mocné vody Borny.
Města svítí, sluncem ozářená,
jako poklad na zeleném mechu,
z nich, jak ruce v hrozbě natažené
minarety zdvihají se k nebi.
Na trůnech však ze slonové kosti
zasedají jako přízrak z báje
králové a vládci na Sudanu.
Každý po boku lva na řetěze,
lev jen mhouří oči, zdvihá hlavu,
lidskou krev si s vousů olizuje.
Za každým kat sekyrou svou blýská,
černý jako duše jeho vládce,
tlustých rtů a lesknoucí se kůže,
v rudé košili jak čerstvá krev.
Před nimi arabští otrokáři
zboží svoje hrdě předvádějí,
v těžkých kládách naříkají lidé,
bělmo očí na slunci se blýská;
přijíždějí vůdci kmenů pouště,
šňůry perel mají na turbanech,
pštrosí pera po šíji se vinou
koní, při poskoku tancujících;
hrdě Francouzi se procházejí
v bílých šatech, hladce oholeni,
v kapsách papíry své s pečetěmi,
vládci Sudanu však se závistí
se svých zlatých trůnů vstávají.