Jaká to podivná něha...

Jaká to podivná něha
v prvním svítání jitra,
v jarním tajícím sněhu,
ve všem, co zhynout má zítra.

Ve zlatookých nocích
Danta jsme spolu četli,
a v stříbrných kadeřích zimy
nám levantské růže kvetly.

Vstaň s prvním úsvitem denním,
vzdychej a raduj se skoupě,
z jara pros o políbení
děvčátko milé a hloupé.

Květy, jež trhal jsem v dětství
v zeleném dračím bahně,
kdo živé vás vidí kvésti,
kdo asi po vás teď sáhne!

Jest ještě svět v záři zlaté,
kam nesahá urážek příval,
bujných výrostků z Athén,
jichž smích při Euripidovi zníval.

Перевод стихотворения Николая Гумилёва «Какая странная нега...» на Чешский язык.

Какая странная нега...

Какая странная нега
В ранних сумерках утра,
В таяньи вешнего снега,
Во всем, что гибнет и мудро.

Золотоглазой ночью
Мы вместе читали Данта,
Сереброкудрой зимою
Нам снились розы Леванта.

Утром вставай, тоскуя,
Грусти и радуйся скупо,
Весной проси поцелуя
У женщины милой и глупой.

Цветы, что я рвал ребенком
В зеленом драконьем болоте,
Живые на стебле тонком,
О, где вы теперь цветете?

Ведь есть же мир лучезарней,
Что недоступен обидам
Краснощеких афинских ларней,
Хохотавших над Эврипидом.