• Язык:
    Чешский (Čeština)

Paměť

Память

Jenom hadi svlékají se z kůže,

aby duše stárla, vzrůstala.
My však lidé, my jsme na tom hůře:

duše měníme a tělo zůstává.

Vzpomínko, jak pevnou uzdou
 koně,
život vedeš rukou ohromnou,

vypravuj mi o těch, kteří dávno

v tomhle těle žili přede mnou.

První z nich byl nehezký a dlouhý,

rád se v temném houští ukrýval,

déšť zastavit uměl slovem pouhým,

lesní dítě, všecka kouzla znal.

S rezavým psem a lesními stromy

věrnost přátelsky ho pojila.

Vzpomínko, svět neuvěří tomu,

nedokážeš, že jsem to byl já.

Druhý rád měl teplý vítr z jihu,

v každém zvuku slýchal znění lyr.
Říkal, že je život jeho druhem,

pod nohama svět mu prostřen byl.

Mně se nelíbí. To on je právě,

ten, co bohem chtěl a carem být,
na dveře v mém mlčelivém domě

jméno «básník» napsal na svůj štít.

Rád mám muže svobody a činu,

mořeplavce, lovce, vojáka,

ach, jak zvučně vody zpívaly mu,

až mu záviděla oblaka.

Bydlil ve vysokém bílém stanu,

sladký tropů vzduch jak víno pil,

silné muly měl a veď svou karavanu

do pustin, kam běloch nevkročil.

Paměti, ty rok od roku slábneš.
Byl to týž, co duše nepokoj

i veselou svobodu svou změnil

za svátý a vytoužený boj:

Dlouhé pochody a hlad a žízeň,

horečných snů poznal muka zlá.

Dvakrát dotekl se svátý Jiří

hrudi, kterou kulka minula.

Tvrdošíjný, zachmuřený vzdorem,

tvůrce chrámu, který povstal z mhy,
žárlil jsem na slávu Otce kolem

všude, v nebesích a na zemi.

V srdci plamen hořet nepřestane,

až do dne, kdy světlem zaplaven

zdi své zdvihne nový Jerusalem

v rodných polích, v rodném kraji
 mém.

S nebe strašná záře kolem vzplane,

divné vichřice tu budou vát,

to nám z Mléčné dráhy nečekaně

žhavých planet rozkvet celý sad.

Spatřím poutníka, mně neznámého,
— skrývá tvář svou — já však 
pochopím,
až uvidím lva jít v stopách jeho,
a pak orla, letícího s ním.

Vzkřiknu — kdo však pomoci mi
 může,
kdo, ach, nedá umřít duši mé?

Jenom hadi svlékají se z kůže,
my zas jenom duše měníme.

Другие переводы:


А вот еще:

Remember the palace of giants…

Remember the palace of giants, / The pool, full of silvery fish, / Alleys of planes, the highest, / And keeps made of huge stone bricks; / / As my golden horse at the towers / Was prancing, so proud and strong, / And gems decorated his harness / In patterns of delicate work. / / ...

The ship

"What d' you see in my eyes, slightly sparkling, / In my look, hazed with opaque mist?" / "There I saw the sea's deepest darkness / With a big sunken beautiful ship. / / That fine ship... More glorious and braver / None had seen over deep of the sea. / Its high masts under windbreath ...

A fragment of «Tale of Kings»

Once a dark horseman oh a black horse came / He was clad in a black velvet cloak, full of pride. / And his look was so dreadful, as a town aflame, / And so glaring as a flash in the night. / / Curly hair upon shoulders like serpents did twist, / And his voice was a song of the earth and...

Giraffe

Today, I can see that your glance is especially sad, / And hands are especially thin and the hair if up fluff. / Hey, listen, as far as in Africa, down at lake Chad / Is walking a graceful Giraffe. / / He's owing that elegance, slender and languor he is, / Such beautiful patterns are sh...

The Gates of Paradise

There are no seven diamond seals to close / the eternal gates of God's great paradise / it has no tempting charms, no beckoning glow / and to the people remains unrecognized. / / a doorway in a wall long since forsaken / a mass of stones and moss and nothing more. / nearby, a beggar, ...

A portrait of a man

His eyes are lightless underground lakes, / Abandoned castles of the ancient kings. / Marked with the sign of the eternal shame / Of that, the Other One, he never speaks. / The deepest wound, his mouth, dark and purple, / Made with a blade borne of the deadly poison; / And it is sad and ...